Publikované klinické studie prokazující prospěšné účinky Actimelu na zdraví

Po 15-ti letech výzkumu tento seznam prací neustále narůstá, tak jak další a další výzkumné ústavy ve světě pravidelně potvrzují nebo objevují nové prospěšné účinky Actimelu.

Publikované klinické studie prokazující celkové prospěšné účinky Actimelu

Merenstein D, Murphy M, Fokar A, Hernandez RK, Park H, Nsouli H, Sanders ME , Davis BA, Niborski V, Tondu F, Shara NM.

Posouzení, zda může fermentovaný mléčný nápoj obsahující probiotický kmen Lactobacillus caseiDN-114 001 snížit u dětí výskyt běžných infekčních onemocnění a omezit změnu jejich chování způsobenou nemocí.

Department of Family Medicine, Georgetown University Medical Center, Washington, DC 20007, USA. djm23@georgetown.edu

European Journal of Clinical Nutrition (2010) 64, 669–677; doi:10.1038/ejcn.2010.65, 19 Mai 2010. [on-line]

Subjekty/Metody:
Provedli jsme dvojitě zaslepený, randomizovaný, placebem kontrolovaný klinický test v metropolitní oblasti Washington, DC. Zúčastnilo se ho 638 dětí ve věku 3–6 let navštěvujících mateřské školky. Děti po dobu 90 dní konzumovaly fermentovaný mléčný nápoj obsahující specifický probiotický kmen nebo placebo neobsahující žádné živé kultury. Byly hodnoceny dva primární výstupy : výskyt běžných infekčních onemocnění a změna chování v důsledku nemoci (oba tyto výstupy byly hodnoceny na základě informací od rodičů).

Výsledky:
Koeficient změny chování v důsledku nemoci byl podobný ve skupině konzumující aktivní látku i v kontrolní skupině. Koeficient výskytu běžných infekčních onemocnění byl však ve skupině konzumující aktivní látku o 19% nižší (0,0782) než tento koeficient v kontrolní skupině (0,0986) (poměr koeficientů výskytu =0,81, 95% CI: 0.65, 099) P=0.046.

Závěry:
Každodenní konzumace fermentovaného mléčného nápoje obsahujícího probiotický kmen L. casei DN-114 001 vykázala určité slibné výsledky při snižování celkové četnosti výskytu nemoci, přičemž se ale jednalo především o gastrointestinální infekce a nebyly konstatovány žádné rozdíly, pokud jde o změnu chování.


Guillemard E., Tondu F., Lacoin F., Schrezenmeir J.

Konzumace fermentovaného mléčného výrobku s obsahem probiotického Lactobacillus casei DN-114001 snižuje trvání respiračních infekcí u starších osob, randomizovaná kontrolovaná studie

Danone Research, Centre de Recherche Daniel Carasso, Palaiseau Cedex, Francie. eric.guillemard@danone.com

Br J Nutr. 2009 Sep 14;[elektronicky publikováno před tiskem]

Běžné infekční choroby dýchacích cest a gastrointestinálního traktu představují stále významnou příčinu morbidity a mortality u starších osob. V naší studii jsme sledovali prospěšný účinek mléčného výrobku s obsahem probiotického kmene Lactobacillus casei DN-114 001 (fermentovaný produkt) na rezistenci vůči běžným infekčním chorobám u starších osob. Jednalo se o multicentrickou, dvojitě zaslepenou a kontrolovanou studii, které se zúčastnilo 1072 dobrovolníků (střední věk = 76,0 let) randomizovaných ke konzumaci buď fermentovaného mléčného výrobku v množství 200 g denně (n = 537) nebo kontrolního (nefermentovaného) mléčného výrobku (n = 535) po dobu 3 měsíců, po níž následovalo měsíční období následného sledování. Výsledky studie prokázaly, při posouzení všech běžných infekčních chorob, že fermentovaný produkt významně snížil průměrnou dobu trvání epizody běžné infekční choroby (6,5 dní oproti 8 dnům u kontrolní skupiny; p = 0,008) a kumulativní dobu trvání běžné infekční choroby (7 dní oproti 8 dnům u kontrolní skupiny; p = 0,009). Snížení doby trvání epizody i kumulativní doby trvání bylo rovněž významné pro všechny infekce horních cest dýchacích (p < 0,001) a pro rhinopharyngitis (p < 0,001). Toto snížení bylo doprovázeno zvýšením přítomnosti kmene L. casei ve stolici během konzumace fermentovaného produktu (2 - 3,8 x 107 ekvivalentů kolonie tvořících jednotek/g stolice, p < 0,001). Kumulativní počet běžných infekčních chorob (primární výsledný ukazatel) se mezi skupinami nelišil a nelišily se ani parametry, jako závažnost běžných infekčních chorob, horečka, přítomnost patogenů, užívané léky, imunitní parametry v krvi a kvalita života. Fermentovaný produkt byl bezpečný a dobře se snášel. Závěrem lze konstatovat, že konzumace fermentovaného mléčného výrobku s obsahem probiotického kmene L. casei DN-114 001 staršími osobami byla spojena s poklesem délky trvání běžných infekčních chorob v porovnání s kontrolní skupinou, a to zejména infekcí horních cest dýchacích, jako je rhinopharyngitis.


Giovannini M., Agostoni C., Riva E., Salvini F., Ruscitto A., Zuccotti G. V., Radaelli G.; Felicita Study Group.

Randomizovaná, prospektivní, dvojitě zaslepená, kontrolovaná studie sledující účinky dlouhodobé konzumace fermentovaného mléčného výrobku s obsahem Lactobacillus casei u předškolních dětí s alergickým průduškovým astmatem a/nebo rýmou

Dětské oddělení, Nemocnice San Paolo, Univerzita v Miláně, Via A di Rudinì 8, I-20142 Milan, Itálie.

Pediatr Res. 2007 Aug;62(2):215-20.

Byla provedena randomizovaná, prospektivní, dvojitě zaslepená, kontrolovaná studie u 187 dětí ve věku 2 - 5 let s cílem zjistit, zda dlouhodobá konzumace fermentovaného mléčného výrobku s obsahem specifického Lactobacillus casei může zlepšit zdravotní stav předškolních dětí s alergickým astmatem a/nebo rýmou. Děti dostávaly po dobu 12 měsíců buď fermentovaný mléčný výrobek (100 ml) s obsahem Lactobacillus casei (10(8) cfu/ml) nebo placebo. Výsledné parametry byly doba bez epizod a počet epizod astmatu/rýmy po zahájení intervence. Dále byly sledovány počet epizod horečky a průjmu a změny hladiny sérového imunoglobulinu. U astmatických dětí nebyl zjištěn statistický rozdíl mezi intervenční a kontrolní skupinou. U dětí s rýmou byl v intervenční skupině nižší roční počet epizod rýmy, průměrný rozdíl (95% CI), -1,6 (-3,15 až -0,05); průměrná doba trvání epizody průjmu byla nižší v intervenční skupině, průměrný rozdíl byl -0,81 (-1,52 až -0,10) dní. Dlouhodobá konzumace fermentovaného mléčného výrobku s obsahem Lactobacillus casei může zlepšit zdravotní stav dětí s alergickou rýmou. U astmatických dětí nebyl pozorován žádný účinek.


Hickson M., D'Souza A. .L, Muthu N,, Rogers T, R., Want S., Rajkumar C., Bulpitt C. J.

Použití probiotického přípravku s obsahem Lactobacillus k prevenci průjmu při léčbě antibiotiky: randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie

Nutrition and Dietetic Research Group, Faculty of Medicine, Imperial College, London W12 0HS. mhickson@hhnt.nhs.uk

BMJ. 2007 Jul 14;335(7610):80.

Komentář byl uveřejněn v těchto časopisech:

  • Rev Gastroenterol Disord. 2008 Summer;8(3):221-2.

  • Evid Based Med. 2008 Apr;13(2):46.

  • Evid Based Nurs. 2008 Apr;11(2):57.

  • BMJ. 2007 Jul 28;335(7612):171.

  • BMJ. 2007 Jul 28;335(7612):171.

  • BMJ. 2007 Jul 28;335(7612):171.

CÍL: Stanovit účinnost probiotického nápoje obsahujícího Lactobacillus na prevenci vzniku průjmu při léčbě antibiotiky způsobeného Clostridium difficile. uspořádání: Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie. účastníci: 135 hospitalizovaných pacientů (průměrný věk 74 let) léčených antibiotiky. Do studie nebyli zařazeni pacienti s průjmem při přijetí do nemocnice, s patologickým nálezem na střevě, který mohl mít za následek průjem, užívající antibiotika v předchozích čtyřech týdnech, se závažným onemocněním, imunosupresí, chirurgickým výkonem na střevě, umělou srdeční chlopní a anamnézou revmatického onemocnění srdce nebo infekční endokarditidy. INTERVENCE: Konzumace 100 g (97 ml) nápoje s obsahem Lactobacillus casei, L. bulgaricus a Streptococcus thermophilus dvakrát denně během léčby antibiotiky a týden po jejím skončení. Pacienti v placebové skupině dostávali sterilní mléčný koktejl s dlouhou životností. hlavní výsledné parametry: Primární výsledný parametr: výskyt průjmu při léčbě antibiotiky. Sekundární výsledný parametr: přítomnost toxinu C. difficile a průjmu. VÝSLEDKY: U 7 z 57 (12 %) pacientů v probiotické skupině vznikl při léčbě antibiotiky průjem v porovnání s 19 z 56 pacientů (34 %) v placebové skupině (p = 0,007). Logistická regrese ke kontrole ostatních faktorů vedla k poměru šancí 0,25 (95% interval spolehlivosti 0,07 - 0,85) při užívání probiotika, přičemž riziko průjmu zvyšovala rovněž nízká hladina albuminu a sodíku. Absolutní snížení rizika bylo 21,6 % (6,6 % - 36,6 %) a počet potřebný k léčbě byl 5 (3 - 15). Průjem způsobený C. difficile se nevyskytl u žádného pacienta v probiotické skupině, ale byl přítomen u 9 pacientů z 53 (17 %) (p = 0,001). Absolutní snížení rizika bylo 17% (7 % - 27 %), a počet potřebný k léčbě byl 6 (4 - 14). závěr: Konzumace probiotického nápoje s obsahem L. casei, L. bulgaricus a S. thermophilus může snížit výskyt průjmu při léčbě antibiotikem a průjem způsobený C. difficile. Pokud se výrobek používá běžně u pacientů starších 50 let, má potenciál snížení morbidity, nákladů na zdravotní péči a morbidity. registrace studie: Národní výzkumný registr N0016106821.


Giralt J., Regadera J. P., Verges R., Romero J., de la Fuente I., Biete A., Villoria J., Cobo J. M., Guarner F.

Účinky probiotického Lactobacillus casei DN-114 001 v prevenci průjmu při ozáření: výsledky multicentrické, randomizované, placebem kontrolované nutriční studie

Oddělení radiační onkologie, Univerzitní nemocnice d'Hebron, Barcelona, Španělsko. jgiralt@vhebron.net

Int J Radiat Oncol Biol Phys. 2008 Jul 15;71(4):1213-9

CÍL STUDIE: Stanovit, zda probiotický nápoj s obsahem Lactobacillus casei DN-114 001 snižuje výskyt průjmu při ozáření u pacientek s gynekologickým karcinomem. materiál a metodY: Pacientky, které se podrobily radioterapii pánve (45 - 50 Gy, konvenční frakcionace) pro karcinom děložního čípku (radioterapie a cisplatina 1x týdně) nebo adenokarcinom endometria (pooperační radioterapie), byly náhodným způsobem přiděleny do dvojitě zaslepené skupiny s probiotickým nápojem nebo do placebové skupiny. Probiotický nápoj tvořil tekutý jogurt s obsahem L. casei DN-114 001 v množství 10(8) CFU/g. Pacientky zaznamenávaly denní počet stolic a uváděly skóre konzistence stolice pomocí Bristolské škály. Průjem byl klasifikován v týdenních intervalech pomocí systému běžných kritérií toxicity (Common Toxicity Criteria system). Primárním výsledným parametrem bylo snížení výskytu průjmu definovaného stupněm 2 nebo vyšším podle stupnice kritérií běžné toxicity, případně nutností užívání loperamidu. VÝSLEDKY: Do studie bylo zařazeno celkem 85 pacientek. Průjem stupně 2 a/nebo použití loperamidu byly pozorovány u 24 ze 41 pacientek v placebové skupině a u 30 ze 44 pacientek v probiotické skupině (p = 0,568). Nebyly zjištěny rozdíly ve střední době potřebné k výskytu primárního výsledného parametru. Probiotická intervence měla významný účinek na konzistenci stolice (p = 0,04). Střední doba do výskytu stolice 6. nebo vyššího typu podle Bristolské škály byla 14 dní u pacientek užívajících probiotický nápoj v porovnání s 10 dny u pacientek v placebové skupině. závěr: Nutriční intervence probiotickým nápojem s obsahem L. casei DN-114 001 nesnižuje výskyt průjmu po ozáření definovaného jako stupeň 2 nebo vyšší podle stupnice kritérií běžné toxicity. Tato intervence měla významný účinek na konzistenci stolice zjišťované pomocí Bristolské škály.


Sýkora J., Valecková K., Amlerová J., Siala K., Dedek P., Watkins S., Varvarovská J., Stožický F., Pazdiora P., Schwarz J.

Účinky speciálně vyvinutého fermentovaného mléčného výrobku s obsahem probiotického Lactobacillus casei DN-114 001 a eradikace H. pylori u dětí: prospektivní, randomizovaná, dvojitě zaslepená studie

Dětská klinika, gastroenterologické oddělení, Fakultní nemocnice v Plzni, Česká republika. sykorajo@fnplzen.cz

J Clin Gastroenterol. 2005 Sep;39(8):692-8.

CÍLE: Stanovit účinnost trojité léčby suplementované speciálně vyvinutým fermentovaným mléčným výrobkem s obsahem specifického probiotického kmene Lactobacillus casei (L. casei) DN-114 001 na eradikaci Helicobacter pylori u dětí. KONTEXT: Bakteriální kmen Lactobacillus má in vitro aktivitu vůči H. pylori. Konzistentní data o dopadu eradikací léčby suplementované probiotiky na míru vyléčení H. pylori u dětí in vivo nejsou k dispozici. STUDIE: Multicentrická, prospektivní, randomizovaná, dvojitě zaslepená, kontrolovaná studie. Ve studii bylo 86 symptomatických dětí s pozitivním nálezem H. pylori randomizováno ke kontrolní léčbě omeprazolem, ampicilinem a klaritromycinem (OAC) po dobu 7 dní nebo testované léčbě omeprazolem, ampicilinem a klaritromycinem po dobu 7 dní se suplementací mléčným výrobkem (Actimel) s obsahem L. casei DN-114 001 (OAC-LC) po dobu 14 dní. Stav H. pylori byl hodnocen za 4 týdny po léčbě pomocí dvou neinvazivních testů. VÝSLEDKY: Míry eradikace při hodnocení záměru léčit (intention-to-treat, ITT) u skupiny OAC-LC byly 84,6 % (95% CI, 71,2 % - 95,5 %) a 91,6 % (95% CI, 76,9 % - 98,2 %) při analýze podle protokolu (PP). Eradikace ve skupině OAC byla 57,5 % (95% CI, 42,2 % - 72,3 %) ve skupině analyzované metodou ITT a 61,3 % (95% CI, 44,4 % - 75,0 %) ve skupině analyzované metodou PP. Úspěch eradikace byl vyšší ve skupině OAC-LC v porovnání se skupinou OAC, jak při analýze metodou ITT (p = 0,0045), tak i PP (p = 0,0019). Primární rezistence na klaritromycin byla zjištěna ve 21,2 %. Nežádoucí účinky nebyly časté. Léková compliance byla po celou dobu studie dobrá. závěr: Suplementace fermentovaným mléčným výrobkem s obsahem speciálního živého probiotika L. casei DN-114 001 má terapeutický účinek na eradikaci H. pylori u dětí s gastritidou, léčených trojitou léčbou.


Pereg D., Kimhi O., Tirosh A., Orr N., Kayouf R., Lishner M.

Účinek fermentovaného jogurtu na prevenci průjmu u zdravých dospělých osob

Israel Defense Forces Medical Corps, Department of Internal Medicine A. Sapir Medical Center, Kfar-Sava, Izrael. david_pereg@hotmail.com

Am J Infect Control. 2005 Mar;33(2):122-5.

KONTEXT: Probiotické mléčné výrobky mají stále větší popularitu. Zatímco role probiotických bakterií při prevenci průjmu u dětí léčených antibiotiky je prokázána, jejich role v prevenci infekčního průjmu u dospělých nebyla dostatečně zkoumána. METODY: Do studie bylo zařazeno 541 mladých branců vstupujících do armády (mužů), kteří byli náhodným způsobem přiděleni k užívání jogurtu s obsahem Lactobacillus casei (n = 275) nebo neprobiotického jogurtu (n = 266). Výskyt a trvání průjmu byly dokumentovány a vzorky stolice byly vyšetřeny na přítomnost bakterií a parazitů. VÝSLEDKY: Pro závěrečnou analýzu bylo vhodných 502 účastníků, 254 z nich dostávalo probiotický jogurt a 248 účastníků bylo v kontrolní skupině. Průjem se v období studie vyskytl u 71 účastníka (14,14 %). V probiotické skupině se průjem vyskytl v 12,2 % a v kontrolní skupině v 16,1 % (p = 0,207). Průměrná doba trvání průjmu byla 3 ± 1,95 dne v probiotické skupině a 2,6 ± 1,08 dne v kontrolní skupině (p = 0,276). závěr: Naše studie prokázala nevýznamný trend ke snížení výskytu průjmu u zdravých mladých dospělých jedinců, kteří konzumovali jogurt s obsahem Lactobacillus casei. Ke zhodnocení úlohy probiotik u dospělých budou nutné další studie.


Turchet P,, Laurenzano M,, Auboiron S,, Antoine J. M.

Účinek fermentovaného mléčného výrobku s obsahem probiotického Lactobacillus casei DN-114001 na zimní infekce u starších osob: randomizovaná, kontrolovaná pilotní studie

Istituto Studi e Ricerche Nutrizione e Tecnologie (ISERNT) Alimentari "Comunità Alpe Adria", Cordenons, Itálie.

J Nutr Health Aging. 2003;7(2):75-7.

Probiotika jsou stále více studována vzhledem ke své schopnosti zlepšit rezistenci hostitele a uzdravení se z infekce. Již dříve bylo prokázáno, že probiotický kmen Lactobacillus casei DN-114001 snižuje výskyt a trvání epizod průjmu u dětí. Naše kontrolovaná pilotní studie si kladla za cíl vyhodnotit účinek třítýdenní suplementace mléčným výrobkem fermentovaným jogurtovými kulturami a L. casei DN-114001 na výskyt a závažnost zimních infekcí (gastrointestinálních a respiračních) u starších osob. Nezjistili jsme žádný rozdíl ve výskytu zimních infekcí mezi jednotlivými skupinami. Trvání všech patologických stavů však bylo významně nižší v léčebné skupině (7,0 ± 3,2 dní, n = 180) než v kontrolní skupině (8,7 ± 3,7 dní; n = 180) (p = 0,024). Maximální teplota v léčebné skupině byla (38,3 ± 0,5°C a v kontrolní skupině 38,5 ± 0,6°C; p = 0,01). Potenciál 20% snížení délky trvání zimních infekcí, který jsme zjistili, si vyžaduje další výzkum u větší skupiny osob.


Agarwal K. N., Bhasin S. K.

Studie týkající se možnosti omezit průjem u dětí podáváním fermentovaných mléčných výrobků (Actimel a indický výrobek Dahi).

Department of Paediatrics, University College of Medical Sciences and GTB Hospital, Delhi, Indie. kna_ped@yahoo.com

Eur J Clin Nutr. 2002 Dec;56 Suppl 4:S56-9.

Cílem této práce bylo studovat možnost omezení průjmu u dětí (ve věku 6 měsíců až 5 let) podáváním jim fermentovaných mléčných výrobků. Jednalo se o randomizovanou kontrolovanou klinickou studii, která byla provedena na Delhi University College Hospital, která poskytuje terciární péči, a v blízkém komunitním centru Nand Nagri, což je přesídlenecká kolonie ve Východním Dillí. Děti s akutním průjem (75 pacientů z nemocnice a 75 pacientů z komunity) byly dvojitě zaslepenou metodou zařazeny do tří skupin. První skupina dostávala fermentovaný mléčný výrobek Actimel, který obsahoval 10(8) Lactobacillus casei DN-114001, Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus v 1 g výrobku. Děti ve druhé skupině dostávaly indický Dahi (Lf 40) obsahující 10(8) Lactococcus lactis, Lactococcus lactis cremoris a Leuconostac mesenteroides cremoris v 1 g výrobku. Třetí skupina dostávala tepelně ošetřený jogurtový preparát (neobsahující živé bakterie). Actimel se také používal jako fermentační produkt k přípravě tvarohu za účelem studia preventivního účinku na průjem u dětí v komunitě. V nemocniční studii podávání indického Dahi snížilo průměrnou délku trvání průjmu o 0,3 dne a podávání Actimelu o 0,6 dne (p <0,001). Odpovídající hodnoty v komunitní studii byly 0,2 a 0,5 dne (p <0,05). V rodinách, kde byl Actimel použit jako fermentační produkt, bylo prokázáno snížení morbidity epizod průjmu o 40 % u dětí testovaných po dobu 3 měsíců následného sledování. Závěrem lze shrnout, že fermentovaný mléčný výrobek Actimel obsahující Lactobacillus casei DN-114001 i indický Dahi mohou významně snížit dobu trvání průjmu u dětí, přičemž Actimel byl lepší.


Agarwal K. N., Bhasin S. K., Faridi M. M., Mathur M., Gupta S.

Lactobacillus casei při omezování akutního průjmu - pilotní studie

Department of Pediatrics, University College of Medical Sciences and Guru Teg Bahadur Hospital, Shahdara, Delhi 110 095, Indie. kna-noida@hotmail.com

Indian Pediatr. 2001 Aug;38(8):905-10.

(abstrakt pro tuto studii není zatím k dispozici)


Pedone C. A., Arnaud C. C., Postaire E. R., Bouley C. F., Reinert P.

Multicentrická studie sledující účinek mléčného výrobku fermentovaného Lactobacillus casei na výskyt průjmů

CIRDC (Centre International de Recherche Daniel Carasso), Groupe Santé-Nutrition, 15 avenue Galilée, 92350 Le Plessis Robinson, Francie.

Int J Clin Pract. 2000 Nov;54(9):568-71.

Cílem této studie bylo stanovit, zda suplementace zdravých dětí mléčným výrobkem fermentovaným jogurtovými kulturami a Lactobacillus casei, kmen DN-114 001 může mít vliv na výskyt akutního průjmu v porovnání s konzumací tradičního jogurtu. Jednalo se o multicentrickou, randomizovanou, dvojitě zaslepenou studii, která se prováděla 4 měsíce, a zúčastnilo se jí 928 dětí ve věku 6 - 24 měsíců při zařazení do studie. Studie byla uspořádána do dvou období: suplementace a observace. Děti byly suplementovány denně 100 g jednoho z testovaných mléčných výrobků: standardní jogurt a mléčný výrobek fermentovaný jogurtovými kulturami a Lactobacillus casei (10(8) cfu/ml). Hodnotily se frekvence a trvání epizod průjmu. Při hodnocení frekvence se zjistil statisticky významný rozdíl mezi skupinami. Výskyt průjmu byl významně snížen při suplementaci fermentovaným mléčným výrobkem s obsahem L. casei (15,9 %) v porovnání s jogurtem (22 %) (p = 0,03). Výsledky naznačují další přínos L. casei u akutního průjmu u dětí v porovnání se standardním jogurtem.


Pedone C. A., Bernabeu A. O., Postaire E. R., Bouley C. F., Reinert P.

Účinek suplementace mléčným výrobkem fermentovaným Lactobacillus casei (kmen DN-114 001) na akutní průjmy u dětí navštěvujících centra s celodenní péčí

CIRDC (Centre International de Recherche Daniel Carasso), Groupe Santé-Nutrition, Le Plessis Robinson, Francie.

Int J Clin Pract. 1999 Apr-May;53(3):179-84.

Cílem této studie bylo stanovit, zda suplementace mléčným výrobkem fermentovaným jogurtovými kulturami a Lactobacillus casei (kmen DN-114 001) může zmírnit akutní průjem u zdravých dětí. Studie byla prováděna 6 měsíců a zúčastnilo se jí 287 dětí o průměrném věku 18,9 (SD 6,0) měsíců. Studie se skládala ze tří období jednoměsíčních suplementací, přičemž po každém měsíci suplementace byl vložen 1 měsíc bez suplementace. Děti byly suplementovány denně buď 125 g, nebo 250 g (podle věku) jedním ze tří testovaných mléčných výrobků: běžný jogurt, mléčný výrobek fermentovaný jogurtovými kulturami a Lactobacillus casei (108 cfu/ml), nebo želírované mléko (kontrolní výrobek). Denně se zaznamenával počet a typ stolic. I když nebyl prokázán rozdíl mezi výskytem průjmů mezi jednotlivými skupinami, závažnost průjmů v šestiměsíční studii významně poklesla (4,3 dne) při suplementaci mléčným výrobkem fermentovaným L. casei v porovnání s želírovaným mlékem (8,0 dne) (p = 0,009).


Publikované klinické studie podporující účinky Actimelu na imunitní systém

Boge T., Rémigy M., Vaudaine S., Tanguy J., Bourdet-Sicard R., van der Werf S.

Probiotický fermentovaný mléčný nápoj zlepšuje ve dvou randomizovaných kontrolovaných studiích protilátkovou odpověď na očkování proti chřipce u starších osob

Centre Hospitalier de Bourg en Bresse, 01012 Bourg en Bresse, Francie.

Vaccine. 2009 Sep 18;27(41):5677-84.

KONTEXT: Očkování proti chřipce u starších osob se doporučuje v řadě zemí, avšak imunitní odpověď je u nich slabší než u mladších dospělých. CÍL: Určit vliv denní konzumace probiotického mléčného nápoje na odpověď imunitního systému na očkování proti chřipce u populace zdravých dobrovolníků starších 70 let. uspořádání studií: Ve dvou očkovacích sezónách byly provedeny dvě randomizované, multicentrické, dvojitě zaslepené kontrolované studie, a to v letech 2005 - 2006 (pilotní) a 2006 - 2007 (potvrzující). Celkem 86, resp. 222 starších dobrovolníků pilo buď fermentovaný mléčný nápoj s obsahem probiotického kmene Lactobacillus casei DN-114 001 a tradičních jogurtových kultur (Actimel), nebo nefermentovaný kontrolní mléčný výrobek po dobu 7 týdnů (pilotní studie) nebo 13 týdnů (potvrzující studie). Očkování se uskutečnilo po 4 týdnech konzumace výrobku. V různých časových intervalech po očkování se stanovovaly geometrické průměrné titry protilátek GMT) proti 3 kmenům virů obsažených ve vakcíně (H1N1, H3N2 a B) hemaglutinačním inhibičním testem. výsledky: V pilotní studii byly titry specifických protilátek proti chřipce zvýšené, přičemž byly trvale vyšší ve skupině s probiotickým výrobkem v porovnání s kontrolní skupinou. Podobně v potvrzující studii byly titry proti kmenu B za 3, 6 a 9 týdnů po očkování zvýšené významně více v probiotické skupině než v kontrolní skupině (p = 0,020). Významné rozdíly v sérokonverzi mezi skupinami při analýze záměru léčit byly pozorovány ještě po 5 měsících od očkování. Obdobné výsledky GMT byly pozorovány u kmenů H3N2 a H1N1, což potvrdilo výsledky pilotní studie. závěr: Tyto studie prokázaly, že denní konzumace tohoto specifického probiotického výrobku zvýšila příslušnou specifickou protilátkovou odpověď na očkování proti chřipce u osob starších 70 let, a může tak prospět zdravotnímu stavu v této skupině osob.


Ortiz-Andrellucchi A., Sánchez-Villegas A., Rodríguez-Gallego C., Lemes A., Molero T., Soria A., Peña-Quintana L., Santana M., Ramírez O., García J., Cabrera F., Cobo J., Serra-Majem L.

Imunomodulační účinky konzumace mléčného výrobku fermentovaného Lactobacillus casei DN114001 u kojících žen a jejich dětí

Department of Clinical Sciences, University of Las Palmas de Gran Canaria, PO Box 550, 35080-Las Palmas de Gran Canaria, Španělsko.

Br J Nutr. 2008 Oct;100(4):834-45

Zdravotní přínos probiotik není dán pouze jejich nutričními vlastnostmi a jejich ovlivněním prostředí v zažívacím traktu, ale i jejich působením na imunitní systém. Cílem naší studie bylo stanovit, zda šestitýdenní konzumace probiotika je schopná upravit imunitní systém u žen, které nedávno porodily a kojí. Jednalo se o randomizovanou, kontrolovanou a dvojitě zaslepenou studii nutriční intervence s paralelními skupinami, které se zúčastnilo 104 žen. Hlavním zjišťovaným parametrem byl profil T helper 1. typu/T helper 2. typu (Th3/Th2) stanovený měřením hodnot interferon-gama (Th3) a IL-4 (Th2) v periferní krvi průtokovou cytometrií. Změny cytokinů byly hodnoceny v mateřském mléku multiplexovou analýzou solubilních analytů průtokovou cytometrií (cytometric bead array) a metodou ELISA ve třech stadiích kojení: kolostrum, časné mléko (10 dní) a zralé mléko (45 dní). Dále byly sledovány antropometrické parametry a infekční a alergické epizody u novorozence v prvních 6 měsících života. Po konzumaci mléčného výrobku fermentovaného Lactobacillus casei v šestinedělí, jsme pozorovali nevýznamný vzestup T a B lymfocytů a významný vzestup NK buněk ("natural killers"). U kojených dětí matek, které konzumovaly L. casei, byl rovněž zjištěn pokles prozánětlivého cytokinu TNF-alfa v mateřském mléku a menší počet zažívacích poruch. Konzumace mléčného výrobku fermentovaného L. casei v období kojení se mírně podílí na imunologické odpovědi matky po porodu a snižuje výskyt gastrointestinálních epizod u kojeného dítěte.


Meyer A. L., Elmadfa I., Herbacek I., Micksche M.

Probiotikum i tradiční jogurt mohou zvýšit stimulovanou tvorbu prozánětlivých cytokinů

Department of Nutritional Sciences, University of Vienna, Vídeň, Rakousko.

J Hum Nutr Diet. 2007 Dec;20(6):590-8.

KONTEXT: Bylo prokázáno, že baktérie mléčného kysání stimulují sekreci cytokinů lymfocyty a monocyty v závislosti na kmenu. V této studii jsme proto porovnávali účinek každodenní konzumace probiotického jogurtu a běžného výrobku na tvorbu cytokinů u mladých zdravých žen. METODY: Sledované ženy konzumovaly vždy po dobu 2 týdnů 100 g a poté 200 g probiotického nebo běžného komerčně dostupného jogurtu, přičemž oba výrobky obsahovaly Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus a v probiotickém jogurtu byl ještě přítomen Lactobacillus casei DN 114 001. Tvorba cytokinů v hemokultuře po stimulaci fytohemaglutininem a lipopolysacharidy byla měřena multiplexovou analýzou solubilních analytů průtokovou cytometrií (cytometric bead array) a metodou ELISA. VÝSLEDKY: Po konzumaci běžného nebo probiotického jogurtu se významně zvýšila stimulovaná tvorba TNF-alfa (tumour necrosis factor-alpha) (+63 % a +24 % v porovnání s výchozími hodnotami, p < 0,001). Ve skupině žen konzumujících běžný jogurt byla rovněž zjištěna významně vyšší tvorba interleukinu (IL)-1beta (+40 %, p = 0,006) a v probiotické skupině pak významně vyšší tvorba interferonu gama (+108 %, p < 0,05). Po konzumaci probiotického výrobku poklesla hladina IL-10, která se pak po ukončení konzumace významně zvýšila (+129 %, p < 0,001). Nebyly pozorovány významné rozdíly v odpovědi cytokinů mezi běžným a probiotickým jogurtem. závěr: Běžný i probiotický jogurt zvýšily stimulovanou tvorbu prozánětlivých cytokinů.


Tiollier E., Chennaoui M., Gomez-Merino D., Drogou C., Filaire E., Guezennec C. Y.

Účinek suplementace probiotiky na respirační infekce a imunitní a hormonální parametry během intenzivního vojenského výcviku

IMASSA, Département Physiologie, BP 73, 91223 Brétigny-sur-Orge, Francie.

Mil Med. 2007 Sep;172(9):1006-11.

Ve studii byl sledován účinek suplementace probiotiky na respirační infekce a imunitní a hormonální změny během výcviku francouzského komanda (třítýdenní výcvik, po kterém následoval bojový kurz). Kadeti ve věku 21 ± 0,4 let dostávali ve výcvikovém období buď suplementaci probiotikem (n = 24) nebo placebem (n = 23. Nezjistili jsme žádný rozdíl ve výskytu respiračních infekcí mezi jednotlivými skupinami, byl však zaznamenán významně vyšší podíl rinofaryngitidy v probiotické skupině (p < 0,05). Co se týče imunologických parametrů, významným nálezem byl pokles hladiny imunoglobulinu A po bojovém kurzu, a to pouze v placebové skupině (p < 0,01), avšak rozdíl mezi oběma skupinami nebyl významný. Větší vzestup dehydroepiandrostan sulfátu byl pozorován v probiotické skupině po bojovém kurzu (p < 0,05). Tato studie naznačila, že přínos suplementace probiotiky v prostředí s řadou stresů je závislý hlavně na jejich kapacitě zabránit rozšíření infekce v dýchacím systému.


Meyer A. L., Micksche M., Herbacek I., Elmadfa I.

Denní konzumace probiotik a běžného jogurtu má stimulační účinek na buněčnou imunitu u mladých zdravých žen

Department of Nutritional Sciences of the University of Vienna, Vídeň, Rakousko.

Ann Nutr Metab. 2006;50(3):282-9.

kontext/cíle: Cílem této práce bylo studovat účinky denní konzumace jogurtu na buněčnou imunitu u mladých zdravých žen a porovnat běžný a probiotický výrobek. METODY: 33 mladých zdravých žen (22 - 29 let) konzumovalo po dobu 2 týdnů 100 g probiotického nebo běžného komerčně dostupného jogurtu denně a poté 200 g denně další 2 týdny. Po tomto období následovalo období bez užívání jakékoliv fermentované stravy. Před intervencí a po každé fázi bylo provedeno vyšetření úplného krevního obrazu, bylo stanoveno procento aktivovaných CD69+ T lymfocytů po stimulaci celé krve pokeweed mitogenem a přirozená cytotoxicita mononukleárů v periferní krvi proti lidské erytroleukemické cílové buněčné linii (K562). Všechny analýzy byly provedeny průtokovou cytometrií. výsledky: Pouze v probiotické skupině došlo k významnému vzestupu počtu cytotoxických T lymfocytů (CD3+CD16+CD56+) (+30,8 % při p = 0,001, +22,1% a +32,7 % při p = 0,002, u T2, T3 a T4 v porovnání s T1). U ostatních buněčných populací nebyly zjištěny významné změny a všechny hodnoty zůstaly ve fyziologickém rozmezí. V obou skupinách došlo ke zvýšení exprese CD69 na T lymfocyty, zejména na CD8+ (běžný výrobek: T2 +23 %, T3 +27,2 %, probiotický výrobek: T2 +15,7 %; T3 +10,8 % v porovnání s T1) a v menším rozsahu i na CD4+ (běžný výrobek: T2 +7,7 %, T3 +14,9 %, probiotický výrobek: T2 +4 % v porovnání s T1). Cytotoxická aktivita se rovněž zvýšila po konzumaci a tento účinek přetrvával i po jejím ukončení. Rozdíly mezi skupinami s probiotickým a běžným výrobkem však nebyly významné. závěr: Denní konzumace jogurtu má stimulační účinek na funkce buněčné imunity. V této studii však probiotický výrobek neměl lepší vlastnosti než klasický. Copyright 2006 S. Karger AG, Basel.


Marcos A., Wärnberg J., Nova E., Gómez S., Alvarez A., Alvarez R., Mateos J. A., Cobo J. M.

Účinek mléčného výrobku fermentovaného jogurtovými kulturami a Lactobacillus casei DN-114001 na imunitní odpověď u osob ve stresu při vysokoškolské zkoušce

Grupo Inmunonutrición, Depo. de Metabolismo y Nutrición, Instituto del Frío, CSIC, C/Jose Antonio Novais 10, 28040 Madrid, Španělsko. amarcos@if.csic.es

Eur J Nutr. 2004 Dec;43(6):381-9.

KONTEXT: U studentů ve zkouškovém stresu byla zjištěna potlačená imunitní odpověď. CÍLE: Nynější studie si kladla za cíl vyhodnotit účinek mléčného výrobku fermentovaného jogurtovými kulturami a Lactobacillus casei DN-114001 (Actimel) na imunitní systém osob ve zkouškovém stresu. METODY: Univerzitní studenti byli zařazeni do jedné ze dvou skupin a během 6 týdnů (3 týdny před a 3 týdny během zkouškového období) dostávali buď: a) sklenici polotučného mléka denně (kontrolní skupina, n = 63) nebo b) dvě 100 ml porce fermentovaného mléčného výrobku denně (léčebná skupina, n = 73). Na začátku (fáze 0) a na konci studie (fáze 1) byly monitorovány úzkost a imunologické parametry. výsledky: Výsledky byly vyjádřeny jako rozdíl mezi daty získanými ve fázi 0 a fázi 1. Rozdíl byl vypočítán odečtením výsledků z fáze 1 od výsledků z fáze 0 a je nazván jako "léčebný účinek". Průměrná (± SE) úzkost významně (p<0,05) vzrostla u všech studentů během šestitýdenní studie, ze 40,74 ± 2,50 na 61,19 ± 2,64 (v percentilech). Nejednalo se o významný léčebný účinek, protože vzestup byl obdobný v kontrolní i léčebné skupině (21,65 ± 5,09 oproti 19,14 ± 3,67). Byl však zjištěn významný léčebný účinek (p<0,05) na průměrnou změnu u absolutního počtu lymfocytů během šestitýdenní studie, kde byl zaznamenán pokles v kontrolní skupině (-0, 04 ± 0,12 buněk x 103/mm3) a vzestup v léčebné skupině (0,37 ± 0,11 buněk x 103/mm3). Během šestitýdenní studie byl rovněž zjištěn významný léčebný účinek (p<0,05) na změnu absolutního počtu CD56 buněk. Průměrný absolutní počet CD56 buněk se významně snížil (p<0,05) v kontrolní skupině (-51,97 ± 21,33 buněk/mm3), ale zůstal obdobný v léčebné skupině (17,29 ± 17,27 buněk/mm3). Průměrná hladina sérového kortizolu významně vzrostla na 4,30 ± 0,98 µg/dl v kontrolní skupině a na 1,75 ± 1,05 µg/dl v léčebné skupině, ale nebyly zjištěny významné rozdíly mezi oběma hodnotami (p = 0,062). závěry: Mléčný výrobek fermentovaný jogurtovými kulturami a Lactobacillus casei DN-114001 změnil počet lymfocytů a CD56 buněk u osob ve stresu při vysokoškolské zkoušce.


Parra M. D., Martínez de Morentin B. E., Cobo J. M., Mateos A., Martínez J. A.

Denní konzumace fermentovaného mléčného výrobku s obsahem Lactobacillus casei DN114001 zlepšuje vrozenou obrannou kapacitu u zdravých osob středního věku

Department of Physiology and Nutrition, University of Navarra, 31008 Pamplona, Španělsko.

J Physiol Biochem. 2004 Jun;60(2):85-91.

Ke zvýšení aktivity imunitního systému se často podávají různé baktérie mléčného kysání. Na základě tohoto faktu byla provedena tato práce s cílem testovat účinky konzumace mléčného výrobku fermentovaného Lactobacillus casei DN114001 na kapacitu imunitní odpovědi u dobrovolníků středního věku. Celkem 45 zdravých dobrovolníků (24 žen a 21 mužů, průměrný věk 51 - 58 let) bylo randomizováno do dvou skupin, ve kterých konzumovali tři šálky mléčného výrobku fermentovaného L. casei DN114001 (108 - 1010 ufc/g) denně (n = 23), nebo placeba (n = 22) během osmitýdenního období studie. Stanovení probíhala před nutriční intervencí (0. den) a po ní (56. den). Po studii nebyly zjištěny žádné změny podílu imunitních buněk, avšak v probiotické skupině došlo ke zvýšení kapacity oxidativního vzplanutí monocytů (probiotická skupina: p = 0,029; placebová skupina: p = 0,625) a tumoricidní aktivity NK buněk (probiotická skupina: p = 0,023; placebová skupina: p = 0,125). Výsledky prokázaly, že denní konzumace fermentovaného mléčného výrobku s obsahem Lactobacillus casei DN114001 může mít pozitivní účinek na úpravu vrozené imunitní obrany u zdravých lidí středního věku.


Parra D., De Morentin B. M., Cobo J. M., Mateos A., Martinez J. A.

Funkce monocytů u zdravých osob středního věku, které konzumují fermentovaný mléčný výrobek s obsahem Lactobacillus casei.

Department of Physiology and Nutrition, University of Navarra (Edif. Investigación), C/ Irunlarrea, s/n, 31008 Pamplona, Španělsko.

J Nutr Health Aging. 2004;8(4):208-11.

KONTEXT: Baktérie mléčného kysání byly navrženy jako dietní strategie na zvýšení aktivity imunitního systému. CÍL: Cílem nynější práce bylo otestovat účinky mléčného výrobku fermentovaného Lactobacillus casei na aktivitu monocytů u dobrovolníků středního věku. uspořádání: Celkem 45 zdravých dobrovolníků (24 žen a 21 mužů, průměrný věk 51 - 58 let) bylo randomizováno do dvou skupin, ve kterých konzumovali tři šálky mléčného výrobku fermentovaného L. casei DN114001 (108 - 1010 ufc/g) denně (n = 23), nebo placeba (n = 22) během osmitýdenního období studie. Počet bílých krvinek a kapacita oxidativního vzplanutí monocytů a granulocytů byly měřeny na přístroji FACScalibur. Měření byla prováděna na začátku studie a po nutriční intervenci 56. den. VÝSLEDKY: Po studii nebyly v ani jedné skupině zjištěny změny podílu imunitních buněk a ani aktivita monocytů po konzumaci placeba (p = 0,625). U dobrovolníků zařazených do skupiny léčené probiotikem se zvýšila (p = 0,029) kapacita oxidativního vzplanutí monocytů a toto zvýšení nepřímo a významně korelovalo s intenzitou registrovanou při zahájení studie (r = -0,653, p = 0,004). ZÁVĚRY: Výsledky prokázaly, že každodenní konzumace fermentovaného mléčného výrobku s obsahem Lactobacillus casei byla schopna upravit kapacitu oxidativního vzplanutí podskupiny monocytů u zdravých lidí středního věku, zejména u osob s nižšími úvodními hladinami. Tuto nutriční strategii je tak nutno vzít v úvahu při udržování imunitní schopnosti při stárnutí.


P. Pujol (1), J. Huguet (2), F. Drobnic (1), M. Blanquells (1), O. Ruiz (1), P. Galilea (1), N. Segarra (2), S. Aguilera (3), A. Burnat (3), J. A. Mateos (3) a E. Postaire (4)

Účinek fermentovaného mléčného výrobku s obsahem Lactobacillus casei na imunitní odpověď na cvičení

(1) Departament of Physiology, Olympic Trainning Center. Sant Cugat del Vallés. Barcelona. Španělsko
(2) Unidad de Inmunología. Departamento de Análisis clínicos. Laboratorio de análisis Dr. Echevarne
(3) Nutrition Service Danone, S.A. Španělsko
(4) Nutrition Group, CIRDC, Danone, Le Plessis Robinson. Paříž, Francie

Sports Med, Training and Rehab. 2000;9(3):209-223.

Existují důkazy, že nadměrné cvičení vede k útlumu imunitního systému, zejména počtu a aktivity NK buněk ("natural killers"). Na druhé straně bylo prokázáno, že fermentovaný mléčný výrobek tlumí imunitní odpověď vyvoláním aktivity NK buněk. Tato práce byla provedena s cílem stanovit, zda strava se suplementací fermentovaným mléčným výrobkem s obsahem Lactobacillus casei (LC) poskytuje ochranu imunitního systému proti cvičením vyvolanému útlumu imunitního systému způsobeného NK buňkami.
Z 94 atletů bylo vybráno 25 pro zjištěný významný pokles koncentrace NK buněk v porovnání s normální základní koncentrací v plazmě za 2 hodiny po zátěžovém testu s cvičením. Sledované osoby konzumovaly 1x denně stravu s fermentovaným mléčným výrobkem s obsahem LC po dobu 1 měsíce a standardní mléčnou stravu rovněž po dobu jednoho měsíce. Po každé fázi byla sledovaná osoba vyšetřena před zátěžovým testem s cvičením, a dále za 5 minut a 2 hodiny po testu. Vyšetřeny byly tyto parametry: NK buňky a IL-1B, IL-6, IL-2, IFNy, IgA, IgM, IgG, NK buňky, CD8, CD4, CD3 a sIL-2 receptor.
Byl zjištěn významný menší pokles koncentrace NK buněk po 2 hodinách ve fázi konzumace fermentovaného mléčného výrobku v porovnání s obdobím konzumace běžného mléka.


YOON H. (1) ; DUBARRY M. (1) ; BOULEY C. (2) ; MEREDITH C. (3) ; PORTIER A. (1) ; TOME D. (1) ; RENEVOT O. (2) ; BLACHON J. L. (2) ; DUGAS B. (4) ; DREWITT P. (3) ; POSTAIRE E. (2) ;

Nové názory na validaci systémových biologických ukazatelů pro hodnocení imunoregulačních vlastností mléčného výrobku fermentovaného jogurtovou kulturou a Lactobacillus casei (Actimel®): prospektivní studie

Pracoviště autorů:
(1) INRA, INA-PG, Paříž, FRANCIE
(2) Health and Nutrition, Danone, Le Plessis Robinson, FRANCIE
(3) Clinical Unit, BIBRA International, Carshalton, ROYAUME-UNI
(4) Fractales Biotech S.A., Clamart, FRANCIE

Int J Immunotherapy. 1999;15(2):79-89.

(abstrakt není k dispozici)


Publikované klinické studie podporující účinky Actimelu na střevní mikroflóru

Pawłowska J., Klewicka E., Czubkowski P., Motyl I., Jankowska I., Libudzisz Z., Teisseyre M., Gliwicz D., Cukrowska B.

Účinek podávání Lactobacillus casei DN-114001 na aktivitu fekálních enzymů stolice u dětí po transplantaci jater

Department of Gastroenterology, Children's Memorial Health Institute, Varšava, Polsko.

Transplant Proc. 2007 Dec;39(10):3219-21.

Imunosupresivní a antibakteriální režimy u dětí po transplantaci jater vytváří nerovnováhu střevní mikroflóry, kterou lze nepřímo měřit aktivitou fekálních enzymů. Cílem této studie bylo určit vliv suplementace probiotickým Lactobacillus casei DN na aktivitu beta-glukuronidázy, beta-glukosidázy a ureázy. Do studie bylo zařazeno 25 dětí po transplantaci jater (13 dívek, 12 chlapců) ve věku 3 až 17 let. Za dva měsíce po podání baktérií klesly hladiny všech 3 enzymů, přičemž statistické významnosti bylo dosaženo u beta-glukuronidázy a beta-glukosidázy. Úplný návrat enzymatické aktivity byl pozorován za měsíce po skončení suplementace probiotikem. Dospěli jsme k závěru, že konzumace Lactobacillus casei DN-114001 snížila aktivitu fekálních enzymů. Tento prospěšný účinek je omezen na období konzumace baktérií.


Guerin-Danan C., Chabanet C., Pedone C., Popot F., Vaissade P., Bouley C., Szylit O., Andrieux C.

Mléčný výrobek fermentovaný jogurtovými kulturami a Lactobacillus casei v porovnání s jogurtem a gelovitým mlékem: vliv na střevní mikroflóru u zdravých kojenců

Unité d'Ecologie et de Physiologie du Système Digestif, équipe Métabolites Bactériens et Santé, Jouy en Josas, Francie.

Am J Clin Nutr. 1998 Jan;67(1):111-7.

Příjem fermentovaných mléčných výrobků vyvolává změny v rovnováze a metabolismu střevní mikroflóry, a může tak mít vliv na zdraví hostitele. Porovnávali jsme účinky konzumace klasického jogurtu, mléčného výrobku fermentovaného jogurtovými kulturami a Lactobacillus casei (YC) a nefermentovaného gelovitého mléka na fekální mikroflóru u zdravých kojenců. Celkem 39 kojenců ve věku 10 - 18 měsíců bylo náhodným způsobem přiděleno do jedné ze tří skupin, kdy po dobu 1 měsíce dostávali 125 g jednoho ze tří výrobků denně. Během suplementace nebo za 1 týden po jejím ukončení nedošlo ke změnám u těchto indikátorů: celkový počet anaerobů, bifidobaktérie, bacteroides, a enterobaktérie; pH; obsah vody; koncentrace acetátu, butyrátu, propionátu a laktátu; a aktivita bakteriálního enzymu beta-galaktosidázy a alfa-glukosidázy. Oproti tomu, ve skupině s konzumací jogurtu došlo ke zvýšení počtu enterokoků ve vzorcích stolice (p < 0,05), zatímco procento mastných kyselin s rozvětvenými řetězci a dlouhými řetězci, které jsou markerem proteolytické fermentace, pokleslo (p < 0,05). Ve skupině YC se procento dětí s >6 log 10 kolonie tvořících jednotek laktobacilů/g stolice zvýšilo (p < 0,05) a potenciálně škodlivá aktivita enzymů beta-glukuronidázy a beta-glukosidázy se snížila (p < 0,05). Tyto poklesy byly zřejmé zejména u těch kojenců ve skupině YC, u kterých byla aktivita enzymů při zahájení studie nezvykle vysoká.


Publikované klinické studie hodnotící přežívání L. casei Defensis (DN-114 001 / CNCM I-1518) v zažívacím traktu

Rochet V., Rigottier-Gois L., Levenez F., Cadiou J., Marteau P., Bresson J. L., Goupil-Feillerat N., Doré J.

Modulace Lactobacillus casei v ileálních a fekálních vzorcích zdravých dobrovolníků po konzumaci fermentovaného mléčného výrobku s obsahem Lactobacillus casei DN-114 001Rif

Unité d'Ecologie et Physiologie du Système digestif, INRA, Bât 405, Domaine de Vilvert, 78350 Jouy en Josas, Francie. violaine.rochet@jouy.inra.fr

Can J Microbiol. 2008 Aug;54(8):660-7

Lactobacillus casei DN-114 001 je probiotický kmen, který může vzájemně reagovat s imunitním systémem a interferovat s gastrointestinálními patogeny. Odvozený kmen DN-114 001Rif byl studován u zdravých dobrovolníků během jeho prvního průchodu horní a dolní částí střeva. Studie se zúčastnilo 7 dobrovolníků. Byla provedena střevní intubace k získání vzorku ileálního obsahu a odběr vzorků stolice. Období bez konzumace mezi 2 kroky trvalo 8 dní. Získání probiotika bylo analyzováno v ileu každé 2 hodiny po celkovou dobu 8 hodin od konzumace jedné dávky testovaného výrobku a ve stolici před, během a po každodenní konzumaci testovaného výrobku, celkem po dobu 8 hodin. Přetrvávání probiotické pasážovatelné DNA bylo analyzováno gelovou elektroforézou v režimu s měnící se teplotou a PCR v reálném čase. Fluorescenční hybridizace in situ umožnila analýzu složení dominantních trávicích mikrobiot. Konzumace L. casei DN-114 001Rif vedla k významnému a přechodnému zvýšení jeho pasážovatelné DNA v ileálních a fekálních vzorcích. To souvisí s vysokou stabilitou ve složení dominantních skupin střevních mikrobiot. Data z ileálních vzorků jsou vzácná a naše studie potvrzuje potenciál pro vzájemnou reakci mezi probiotiky a lidským imunitním systémem.


Oozeer R., Leplingard A., Mater D. D., Mogenet A., Michelin R., Seksek I., Marteau P., Doré J., Bresson J. L., Corthier G.

Přežívání Lactobacillus casei v zažívacím traktu člověka po konzumaci fermentovaného mléčného výrobku

Unité d'Ecologie et de Physiologie du Système Digestif, INRA, 78350 Jouy en Josas, Francie.

Appl Environ Microbiol. 2006 Aug;72(8):5615-7.

Byla provedena studie u lidí s cílem vyhodnotit přežívání Lactobacillus casei DN-114 001 konzumovaného ve fermentovaném mléčném výrobku v ileu a ve stolici. Míra přežívání byla až 51,2% v ileu a 28,4% ve stolici. Probiotická baktérie má schopnost přežívat během svého průchodu lidským střevem.


Rochet V., Rigottier-Gois L., Sutren M., Krementscki M. N., Andrieux C., Furet J. P., Tailliez P., Levenez F., Mogenet A., Bresson J. L., Méance S., Cayuela C., Leplingard A., Doré J.

Účinky perorálně podaného Lactobacillus casei DN-114 001 na složení nebo aktivity dominantních fekálních mikrobiot u zdravých lidí

Institut National de la Recherche Agronomique, Unité d'Ecologie et Physiologie du Système Digestif, Bâtiment 405, Domaine de Vilvert, 78 352 Jouy en Josas Cedex, Francie. rochet@jouy.inra.fr

Br J Nutr. 2006 Feb;95(2):421-9.

Složení a aktivity fekálních mikrobiot analyzovaných v jednorázové otevřené studii byly monitorovány před konzumací (týdenní výchozí krok), během konzumace (krok 10denní suplementace) a po konzumaci (krok 10denního následného sledování) fermentovaného mléčného výrobku s obsahem Lactobacillus casei DN-114 001. Byla provedena fluorescenční hybridizace in situ se skupinově specifickými DNA sondami, PCR v reálném čase pomocí primerů specifických pro L. paracasei a gelová elektroforéza v režimu s měnící se teplotou (TTGE) pomocí skupinově specifických primerů spolu s analýzou bakteriální enzymové aktivity a analýzou metabolitů za účelem sledování struktury a aktivit fekálních mikrobiot. Po 10denní suplementaci byla DNA L. casei detekována ve stolici všech studovaných osob pomocí TTGE. Její kvantifikace pomocí PCR v reálném čase prokázala 1000x vyšší vzestup během testovaného kroku v porovnání s úvodními hladinami. Ve studii nebyly pozorovány žádné významné modifikace dominantních členů fekálních mikrobiot ani jejich aktivit. Závěrem lze uvést, že krátkodobá konzumace mléčného výrobku s obsahem L. casei DN-114 001 byla provázena vysokým a přechodným zvýšením množství tohoto kmene ve stolici všech sledovaných osob, aniž by byly výrazně ovlivněny biochemické nebo bakteriologické faktory.


K dispozici jsou pouze abstrakty článků. Pro získání celého článku kontaktujte prosím uvedený časopis, který Vám jej poskytne v souladu se zachováním autorských práv.